Překlad: Katka Dočkalová
Přeloženo z: www.warrens.net
Foto: www.yahoo.com; inquisitr.com; gclub.gclub-top.com
V roce 1970 dostala Donna od své mámy k narozeninám otrhanou panenku. V té době Donna studovala zdravotní školu a měla před zkouškami na zdravotní sestru. Bydlela v bytě se spolubydlící, také budoucí zdravotní sestrou Angie. Donna měla z panenky radost, tak si ji dala do bytu na postel, jako dekoraci. Po nějaké době holky zaznamenaly, že se s panenkou dějí zvláštní a děsivé věci. Zjistily, že panenka sama od sebe mění pozice, ale po čase byly změny ještě nápadnější. Po příchodu domů ji například našly v jiném pokoji, než ji původně zanechaly; nebo seděla na gauči a měla zkřížené ruce či nohy; jindy stála vzpřímeně na svých nohách. Před odchodem do práce ji Donna několikrát položila na gauč. Když se vrátila, panenka byla v jejím pokoji, na posteli. Dveře od pokoje byly zavřené!
Zprávy
Annabelle se uměla nejenom pohybovat, ale uměla také psát. Holky začaly nacházet vzkazy - napsané tužkou na pergamenu. Bylo tam například napsáno: "Pomoz nám" nebo "Pomoz, Lou". Rukopis byl jako by dětský. Děsivé nebyly ani tak slova, jako spíš způsob, jakým to bylo napsáno. Donna neměla doma žádný pergamen, takže kde se vzal?
Medium
Jednou v noci přišla Donna domů, aby se podívala, zda se pohybuje, ale tentokrát byla Annabelle na posteli a vypadala normálně. Ale Donně bylo jasné, že se něco děje, že je něco špatně. Největší strach měla tehdy, když panenku prohlížela a našla na jejích rukách a hrudi něco, co vypadalo jako kapky krve. Vypadalo to, jako by se ta červená tekutina na panence objevila odnikud. Zoufalé a vystrašené holky se rozhodly, že zavolají odborníka. Zkontaktovaly medium a uskutečnila se seance. Vyšlo najevo, že v panence je duch Annabelle Higgins a že příběh souvisí i s Donnou a Angie. Annabelle byla holčička, která žila v době, kdy tam tento bytový komplex ještě nestál. Když jí bylo 7 let, zemřela a její tělo bylo nalezeno v místě, kde byl později komplex postaven (takže i byt obou studentek). Duch mediu pověděl, že se s děvčaty cítí pohodlně, že chce s nimi zůstat a být milován. Donnu příběh dojal, a proto duchovi dovolila, aby s nimi v bytě zůstal. Brzy Donna přišla na to, že Annabelle není taková, jak tvrdila. Nebyl to klasický případ a absolutně se nejednalo o obyčejnou panenku.
Přeloženo z: www.warrens.net
Foto: www.yahoo.com; inquisitr.com; gclub.gclub-top.com
V roce 1970 dostala Donna od své mámy k narozeninám otrhanou panenku. V té době Donna studovala zdravotní školu a měla před zkouškami na zdravotní sestru. Bydlela v bytě se spolubydlící, také budoucí zdravotní sestrou Angie. Donna měla z panenky radost, tak si ji dala do bytu na postel, jako dekoraci. Po nějaké době holky zaznamenaly, že se s panenkou dějí zvláštní a děsivé věci. Zjistily, že panenka sama od sebe mění pozice, ale po čase byly změny ještě nápadnější. Po příchodu domů ji například našly v jiném pokoji, než ji původně zanechaly; nebo seděla na gauči a měla zkřížené ruce či nohy; jindy stála vzpřímeně na svých nohách. Před odchodem do práce ji Donna několikrát položila na gauč. Když se vrátila, panenka byla v jejím pokoji, na posteli. Dveře od pokoje byly zavřené!
Zprávy
Annabelle se uměla nejenom pohybovat, ale uměla také psát. Holky začaly nacházet vzkazy - napsané tužkou na pergamenu. Bylo tam například napsáno: "Pomoz nám" nebo "Pomoz, Lou". Rukopis byl jako by dětský. Děsivé nebyly ani tak slova, jako spíš způsob, jakým to bylo napsáno. Donna neměla doma žádný pergamen, takže kde se vzal?
Medium
Jednou v noci přišla Donna domů, aby se podívala, zda se pohybuje, ale tentokrát byla Annabelle na posteli a vypadala normálně. Ale Donně bylo jasné, že se něco děje, že je něco špatně. Největší strach měla tehdy, když panenku prohlížela a našla na jejích rukách a hrudi něco, co vypadalo jako kapky krve. Vypadalo to, jako by se ta červená tekutina na panence objevila odnikud. Zoufalé a vystrašené holky se rozhodly, že zavolají odborníka. Zkontaktovaly medium a uskutečnila se seance. Vyšlo najevo, že v panence je duch Annabelle Higgins a že příběh souvisí i s Donnou a Angie. Annabelle byla holčička, která žila v době, kdy tam tento bytový komplex ještě nestál. Když jí bylo 7 let, zemřela a její tělo bylo nalezeno v místě, kde byl později komplex postaven (takže i byt obou studentek). Duch mediu pověděl, že se s děvčaty cítí pohodlně, že chce s nimi zůstat a být milován. Donnu příběh dojal, a proto duchovi dovolila, aby s nimi v bytě zůstal. Brzy Donna přišla na to, že Annabelle není taková, jak tvrdila. Nebyl to klasický případ a absolutně se nejednalo o obyčejnou panenku.
Louův záznam
Lou se kamarádil s Donnou a Angie a byl s nimi od chvíle, co si Donna panenku přinesla. Lou neměl hračku nikdy rád a několikrát Donnu varoval, aby se jí zbavila, že je to zlo. Donně bylo panenky líto a pocity kamaráda nebrala vážně. To se ukázalo jako obrovská chyba. Jednou v noci se Lou probudil z hlubokého spánku a cítil paniku. Opět se mu zdál špatný sen, ale tentokrát bylo něco jinak. Bylo to, jako by byl vzhůru, ale nemohl se hýbat. Rozhlížel se po pokoji, ale neviděl nic zvláštního. Pak se to stalo ... Podíval se směrem k chodidlům a uviděl panenku Annabelle. Začala pomalu plachtit k jeho nohám, pak se pohybovala k jeho hrudi a tam se zastavila. Začala ho dusit, Lou byl paralyzovaný a lapal po dechu. Pak, z nedostatku vzduchu, omdlel. Ráno, po probuzení, byl přesvědčen, že to nebyl sen. Rozhodl se, že musí jít pryč od panenky i entity, která ji posedla. Nebyl to však jediný jeho zážitek s Annabelle ...
Další den se Lou a Angie chystali na výlet; byli sami doma a byt byl tajemně tichý. Pročítali si mapy a náhle uslyšeli šustivé zvuky z Donnina pokoje. Začali se bát, že se k nim někdo vloupal. Lou se rozhodl jít to zkontrolovat. Pomalu šel do pokoje a čekal, jestli uslyší další zvuky. Když tam vešel, rozsvítil světlo a viděl, že je pokoj prázdný... Tedy až na Annabelle, která byla pohozená v rohu místnosti. Lou prohledal pokoj, ale vše bylo na svém místě. Jakmile byl blízko panenky, začal mít pocit, jako by za ním někdo stál. Otočil se, ale nikdo tam nebyl. Náhle ucítil, že po něm něco dvakrát chňaplo, byl zraněn a krvácel. Jeho tričko bylo od krve a měl pod ním 7 škrábanců - 3 vertikálně a 4 horizontálně. Byly horké jako spáleniny a velmi rychle se zahojily - polovina zmizela druhý den, zbytek za 2 dny.
Lou se kamarádil s Donnou a Angie a byl s nimi od chvíle, co si Donna panenku přinesla. Lou neměl hračku nikdy rád a několikrát Donnu varoval, aby se jí zbavila, že je to zlo. Donně bylo panenky líto a pocity kamaráda nebrala vážně. To se ukázalo jako obrovská chyba. Jednou v noci se Lou probudil z hlubokého spánku a cítil paniku. Opět se mu zdál špatný sen, ale tentokrát bylo něco jinak. Bylo to, jako by byl vzhůru, ale nemohl se hýbat. Rozhlížel se po pokoji, ale neviděl nic zvláštního. Pak se to stalo ... Podíval se směrem k chodidlům a uviděl panenku Annabelle. Začala pomalu plachtit k jeho nohám, pak se pohybovala k jeho hrudi a tam se zastavila. Začala ho dusit, Lou byl paralyzovaný a lapal po dechu. Pak, z nedostatku vzduchu, omdlel. Ráno, po probuzení, byl přesvědčen, že to nebyl sen. Rozhodl se, že musí jít pryč od panenky i entity, která ji posedla. Nebyl to však jediný jeho zážitek s Annabelle ...
Další den se Lou a Angie chystali na výlet; byli sami doma a byt byl tajemně tichý. Pročítali si mapy a náhle uslyšeli šustivé zvuky z Donnina pokoje. Začali se bát, že se k nim někdo vloupal. Lou se rozhodl jít to zkontrolovat. Pomalu šel do pokoje a čekal, jestli uslyší další zvuky. Když tam vešel, rozsvítil světlo a viděl, že je pokoj prázdný... Tedy až na Annabelle, která byla pohozená v rohu místnosti. Lou prohledal pokoj, ale vše bylo na svém místě. Jakmile byl blízko panenky, začal mít pocit, jako by za ním někdo stál. Otočil se, ale nikdo tam nebyl. Náhle ucítil, že po něm něco dvakrát chňaplo, byl zraněn a krvácel. Jeho tričko bylo od krve a měl pod ním 7 škrábanců - 3 vertikálně a 4 horizontálně. Byly horké jako spáleniny a velmi rychle se zahojily - polovina zmizela druhý den, zbytek za 2 dny.
Vyšetřování - Ed a Lorraine Warrenovi
Donna byla konečně ochotná uvěřit tomu, že doma nemá ducha malé holčičky, ale že jde o něco démonického, nelidského. Po Louově zážitku Donna cítila, že je načase zavolat skutečného experta. Zavolala episkopálnímu knězi Otci Heganovi, který cítil, že jde o duchovní záležitost. Proto se rozhodl zkontaktovat někoho výše postaveného - Otce Cooka a ten ihned zavolal Warrenovým. Manžele případ okamžitě zaujal a spojili se s Donnou. Když s ní i jejími spolubydlícími domluvili, bylo jim jasné, že panenka není sama o sobě posedlá, ale že s ní manipuluje nelidský duch. Duchové neposednou neživé předměty jako domy nebo hračky, ale posednou lidi. Nelidský duch se může "nalepit" na místo nebo věc a to byl právě případ Annabelle.
Tento duch s panenkou manipuloval a tím vytvářel dojem, že je živá. Také chtěl získat uznání. Samozřejmě entita nechtěla zůstat "nalepená" na panence, ale chtěla posednout člověka. Duch nebo - v tomto případě spíše - nelidská démonická entita byla v podstatě ve fázi "Zamoření". Nejprve, pomocí teleportace, začala pohybovat s panenkou po bytě a doufala, že si toho lidé všimnou, že to v nich probudí zvědavost, zájem. Pak následovala chyba, když si Donna zavolala medium a došlo ke komunikaci s entitou. Nelidský duch komunikoval skrze medium a využil citů, emocí dívek. Představil se jako nevinný a ztracený duch malého děvčátka, kterému nakonec dovolily zůstat v bytě. A jelikož je démonický duch negativní, začaly se vyskytovat i negativní jevy, úkazy - pohyby panenky; materializace znepokojivých ručně psaných vzkazů; symbolické kapky krve na panence až po napadení Loua a škrábance jako od šelmy. Dalším stupněm by bylo kompletní posednutí člověka. Pokud by ty zážitky trvaly ještě 2-3 týdny, došlo by k posednutí - tedy pokud by dříve někoho z obyvatel (nebo všechny) entita nezranila nebo nezabila! Závěr vyšetřování zněl, že by bylo dobré, aby Otec Cook vyčistil byt recitací modlitby exorcismu. Ed Warren k tomu řekl:" Episkopální požehnání domu je zdlouhavé a 7 stránkový dokument je výrazně účinný v přírodě. Místo vyhánění, vypuzování entit z obydlí by bylo lepší naplnit dům pozitivnem a Bohem." Když Warrenovi opouštěli byt, vzali hadrovou panenku s sebou. Bylo to na Donninu žádost a také jako preventivní opatření.
Donna byla konečně ochotná uvěřit tomu, že doma nemá ducha malé holčičky, ale že jde o něco démonického, nelidského. Po Louově zážitku Donna cítila, že je načase zavolat skutečného experta. Zavolala episkopálnímu knězi Otci Heganovi, který cítil, že jde o duchovní záležitost. Proto se rozhodl zkontaktovat někoho výše postaveného - Otce Cooka a ten ihned zavolal Warrenovým. Manžele případ okamžitě zaujal a spojili se s Donnou. Když s ní i jejími spolubydlícími domluvili, bylo jim jasné, že panenka není sama o sobě posedlá, ale že s ní manipuluje nelidský duch. Duchové neposednou neživé předměty jako domy nebo hračky, ale posednou lidi. Nelidský duch se může "nalepit" na místo nebo věc a to byl právě případ Annabelle.
Tento duch s panenkou manipuloval a tím vytvářel dojem, že je živá. Také chtěl získat uznání. Samozřejmě entita nechtěla zůstat "nalepená" na panence, ale chtěla posednout člověka. Duch nebo - v tomto případě spíše - nelidská démonická entita byla v podstatě ve fázi "Zamoření". Nejprve, pomocí teleportace, začala pohybovat s panenkou po bytě a doufala, že si toho lidé všimnou, že to v nich probudí zvědavost, zájem. Pak následovala chyba, když si Donna zavolala medium a došlo ke komunikaci s entitou. Nelidský duch komunikoval skrze medium a využil citů, emocí dívek. Představil se jako nevinný a ztracený duch malého děvčátka, kterému nakonec dovolily zůstat v bytě. A jelikož je démonický duch negativní, začaly se vyskytovat i negativní jevy, úkazy - pohyby panenky; materializace znepokojivých ručně psaných vzkazů; symbolické kapky krve na panence až po napadení Loua a škrábance jako od šelmy. Dalším stupněm by bylo kompletní posednutí člověka. Pokud by ty zážitky trvaly ještě 2-3 týdny, došlo by k posednutí - tedy pokud by dříve někoho z obyvatel (nebo všechny) entita nezranila nebo nezabila! Závěr vyšetřování zněl, že by bylo dobré, aby Otec Cook vyčistil byt recitací modlitby exorcismu. Ed Warren k tomu řekl:" Episkopální požehnání domu je zdlouhavé a 7 stránkový dokument je výrazně účinný v přírodě. Místo vyhánění, vypuzování entit z obydlí by bylo lepší naplnit dům pozitivnem a Bohem." Když Warrenovi opouštěli byt, vzali hadrovou panenku s sebou. Bylo to na Donninu žádost a také jako preventivní opatření.
Závěr
Ačkoliv Otec Cook nebyl rád za svoji roli exorcisty, souhlasil, že odříká 7 stránkový dokument rituálu exorcismu a to ve všech částech bytu. Warrenovi tedy panenku odvezli s sebou. Ed ji dal do auta, na zadní sedadlo a s ženou se dohodli, že raději nepojedou po dálnici - pro případ, že by entita stále byla v panence. Cítili se ohroženi a ukázalo se, že jejich pocity byly správné. V každé nebezpečné zatáčce auto měnilo směr; brzdy a řízení nefungovaly tak, jak by měly a hrozila nehoda. Proto Ed vytáhl flaštičku se svěcenou vodou, pokropil panenku a udělal znamení kříže. Všechny nepříjemnosti ihned ustaly a Warrenovi se bezpečně dostali domů. Po příjezdu Ed posadil panenku naproti svého stolu. Ze začátku několikrát levitovala, pak byla nehybná. Avšak během následujících týdnů se začala projevovat v různých místnostech domu. Když byli Warrenovi pryč, zamkli ji do kanceláře. Po návratu ji často našli pohodlně sedět v křesle, v horním patře. Panenka ukazovala i svou nenávist, když dům navštívil duchovní. Jednou k nim přišel katolický exorcista, Otec Jason Bradford. Hned, jak uviděl panenku sedět na židli, zvedl ji a řekl:" Jsi jenom hadrová panenka, Annabelle. Nemůžeš nikomu ublížit!" a hodil ji zpět na židli. Ed vykřikl:" To je věc, kterou je lepší neříkat!" O hodinu později Lorraine žádala kněze, aby jel domů opatrně a zavolal jí hned, jakmile tam dorazí. Věděla, že se mladému knězi něco stane, ale musel odjet. O pár hodin později zavolal Lorraine, že mu selhaly brzdy, když vjel na rušnou křižovatku. Zapletl se do nehody a jeho auto bylo zničeno. Je to pouze jedna z událostí, která se stala...
Warrenovi mají pro Annabelle zhotovenou speciální vitrínu v jejich Okultním Muzeu, kde spočívá dodnes. Od doby, co je ve vitríně, se nezdá, že by se nadále pohybovala. Přesto je ale zodpovědná za smrt člověka...
Když Annabelle zabíjí
Jednou přijel do muzea mladý muž se svou přítelkyní, dopravili se tam na motorce. Poté, co si muž poslechl Edův příběh o panence, vzdorovitě vstal a začal bouchat na sklo vitríny s tím, že pokud panenka umí poškrábat lidi, ať ho tedy taky škrábne. Ed mladíkovi řekl, že by měl odejít a vykázal ho z budovy. Během cesty domů si mladík s přítelkyní dělali z panenky legraci a smáli se jí. Náhle však ztratil nad motorkou kontrolu a vrazil do stromu. Muž zemřel okamžitě, ale jeho dívka přežila a byla hospitalizována víc jak rok. Když se jí ptali, co se stalo, vysvětlila, že se smáli panence, když ztratili kontrolu nad motorkou....
Ed vás varuje:" Nepokoušejte zlo! Žádný člověk není silnější než Satan!"
Ačkoliv Otec Cook nebyl rád za svoji roli exorcisty, souhlasil, že odříká 7 stránkový dokument rituálu exorcismu a to ve všech částech bytu. Warrenovi tedy panenku odvezli s sebou. Ed ji dal do auta, na zadní sedadlo a s ženou se dohodli, že raději nepojedou po dálnici - pro případ, že by entita stále byla v panence. Cítili se ohroženi a ukázalo se, že jejich pocity byly správné. V každé nebezpečné zatáčce auto měnilo směr; brzdy a řízení nefungovaly tak, jak by měly a hrozila nehoda. Proto Ed vytáhl flaštičku se svěcenou vodou, pokropil panenku a udělal znamení kříže. Všechny nepříjemnosti ihned ustaly a Warrenovi se bezpečně dostali domů. Po příjezdu Ed posadil panenku naproti svého stolu. Ze začátku několikrát levitovala, pak byla nehybná. Avšak během následujících týdnů se začala projevovat v různých místnostech domu. Když byli Warrenovi pryč, zamkli ji do kanceláře. Po návratu ji často našli pohodlně sedět v křesle, v horním patře. Panenka ukazovala i svou nenávist, když dům navštívil duchovní. Jednou k nim přišel katolický exorcista, Otec Jason Bradford. Hned, jak uviděl panenku sedět na židli, zvedl ji a řekl:" Jsi jenom hadrová panenka, Annabelle. Nemůžeš nikomu ublížit!" a hodil ji zpět na židli. Ed vykřikl:" To je věc, kterou je lepší neříkat!" O hodinu později Lorraine žádala kněze, aby jel domů opatrně a zavolal jí hned, jakmile tam dorazí. Věděla, že se mladému knězi něco stane, ale musel odjet. O pár hodin později zavolal Lorraine, že mu selhaly brzdy, když vjel na rušnou křižovatku. Zapletl se do nehody a jeho auto bylo zničeno. Je to pouze jedna z událostí, která se stala...
Warrenovi mají pro Annabelle zhotovenou speciální vitrínu v jejich Okultním Muzeu, kde spočívá dodnes. Od doby, co je ve vitríně, se nezdá, že by se nadále pohybovala. Přesto je ale zodpovědná za smrt člověka...
Když Annabelle zabíjí
Jednou přijel do muzea mladý muž se svou přítelkyní, dopravili se tam na motorce. Poté, co si muž poslechl Edův příběh o panence, vzdorovitě vstal a začal bouchat na sklo vitríny s tím, že pokud panenka umí poškrábat lidi, ať ho tedy taky škrábne. Ed mladíkovi řekl, že by měl odejít a vykázal ho z budovy. Během cesty domů si mladík s přítelkyní dělali z panenky legraci a smáli se jí. Náhle však ztratil nad motorkou kontrolu a vrazil do stromu. Muž zemřel okamžitě, ale jeho dívka přežila a byla hospitalizována víc jak rok. Když se jí ptali, co se stalo, vysvětlila, že se smáli panence, když ztratili kontrolu nad motorkou....
Ed vás varuje:" Nepokoušejte zlo! Žádný člověk není silnější než Satan!"