Autor: Kateřina Dočkalová
Foto: Wikipedia; alchetron.com; blog.newspapers.com
Psal se 23. leden 1897, když bylo v americkém městečku Greenbrier nalezeno tělo Zony Heaster Shue (obr.1). Tento smutný pohled se naskytl mladíkovi, který přišel do domu vyřizovat nějaké záležitosti a byl to právě on, který přivolal policii a koronera George W. Knappa. Trvalo hodinu, než do domu dorazili.
Mezitím manžel zesnulé - Edward Stribbling Trout Shue - odnesl tělo do ložnice a převlékl ho do pohřebních šatů, které měly tuhý límec. Také jí dal přes obličej závoj. Takové chování nebylo v té době obvyklé, protože po správnosti měly tělo na pohřeb připravit ženy z místní komunity. Manžel u své zesnulé ženy neustále byl, nechtěl se od ní hnout a to ani ve chvíli, když ji koroner prohlížel. Všiml si, že žena má na krku pohmožděniny, ale pečlivěji je nemohl prozkoumat, protože když se o to snažil, zarmoucený Edward vyváděl a choval se agresivně. Knapp tedy pokusy vzdal a odešel pryč. Bylo podezření, že byla Zona těhotná. Její smrt byla vyhodnocena jako nehoda.
Pohřeb se konal hned na druhý den. Manžel k její rakvi nechtěl nikoho pustit, prý pro její klid a přes krk jí omotal velký šál, který měl být jejím oblíbeným. Matka Zony - Mary Jane Heaster (obr.2) neměla Edwarda v lásce a rozhodně nevěřila, že šlo o nehodu. Proto se po pohřbu velmi modlila a prosila svou dceru, aby jí přišla říci, co se doopravdy stalo.
Foto: Wikipedia; alchetron.com; blog.newspapers.com
Psal se 23. leden 1897, když bylo v americkém městečku Greenbrier nalezeno tělo Zony Heaster Shue (obr.1). Tento smutný pohled se naskytl mladíkovi, který přišel do domu vyřizovat nějaké záležitosti a byl to právě on, který přivolal policii a koronera George W. Knappa. Trvalo hodinu, než do domu dorazili.
Mezitím manžel zesnulé - Edward Stribbling Trout Shue - odnesl tělo do ložnice a převlékl ho do pohřebních šatů, které měly tuhý límec. Také jí dal přes obličej závoj. Takové chování nebylo v té době obvyklé, protože po správnosti měly tělo na pohřeb připravit ženy z místní komunity. Manžel u své zesnulé ženy neustále byl, nechtěl se od ní hnout a to ani ve chvíli, když ji koroner prohlížel. Všiml si, že žena má na krku pohmožděniny, ale pečlivěji je nemohl prozkoumat, protože když se o to snažil, zarmoucený Edward vyváděl a choval se agresivně. Knapp tedy pokusy vzdal a odešel pryč. Bylo podezření, že byla Zona těhotná. Její smrt byla vyhodnocena jako nehoda.
Pohřeb se konal hned na druhý den. Manžel k její rakvi nechtěl nikoho pustit, prý pro její klid a přes krk jí omotal velký šál, který měl být jejím oblíbeným. Matka Zony - Mary Jane Heaster (obr.2) neměla Edwarda v lásce a rozhodně nevěřila, že šlo o nehodu. Proto se po pohřbu velmi modlila a prosila svou dceru, aby jí přišla říci, co se doopravdy stalo.
Pocit, že musela být zavražděna, zesílil po jedné zvláštní příhodě. Mary chtěla vyprat bílý potah, který byl původně v rakvi a na kterém spočívala její dcera. Když ho však namočila, viděla, jak se voda barví do ruda. Díky tomu potah zrůžověl a tuto novou barvu nešlo odstranit. A aby toho nebylo málo, 14 dní po pohřbu přišla za Mary i její zesnulá dcera a vylíčila jí, že vrahem byl skutečně Edward. Byl to násilnický člověk, který ji v záchvatu zuřivosti napadl a zabil. Matka s duchem hovořila několikrát a došla k názoru, že musí případ objasnit a někomu o tom říct. I když jí muselo být jasné, jak to bude znít ...
Zašla za prokurátorem J.A. Prestonem a celý příběh mu vylíčila. Není známo, zda jejímu příběhu uvěřil, ale nejspíše ano, protože se věci daly opět do pohybu a smrt Zony se začala přezkoumávat. Vyslechl všechny, kteří na případu pracovali včetně doktora Knappa. Nebyl jediný, kdo měl pocit, že šlo o vraždu.
22.2. 1897 došlo k exhumaci těla. Při jeho ohledání musel být přítomen i protestující a zuřící Edward. Bylo mu jasné, že pravda vyjde najevo, ale byl si až moc jistý tím, že mu vinu nikdo neprokáže,
Zašla za prokurátorem J.A. Prestonem a celý příběh mu vylíčila. Není známo, zda jejímu příběhu uvěřil, ale nejspíše ano, protože se věci daly opět do pohybu a smrt Zony se začala přezkoumávat. Vyslechl všechny, kteří na případu pracovali včetně doktora Knappa. Nebyl jediný, kdo měl pocit, že šlo o vraždu.
22.2. 1897 došlo k exhumaci těla. Při jeho ohledání musel být přítomen i protestující a zuřící Edward. Bylo mu jasné, že pravda vyjde najevo, ale byl si až moc jistý tím, že mu vinu nikdo neprokáže,
Ohledání trvalo tři hodiny a zpráva hovoří za vše:" Krk byl zlomen a průdušnice rozmačkána. Na krku byly stopy prstů po škrcení. Krk byl vykloubený mezi 1. a 2. obratlem, vaz byl zpřetrhaný." Edward byl zadržen a obviněn z vraždy. Jeho podivné a agresivní chování mu ve věci také příliš nepomohlo. Když byl ve vazbě, vyšly najevo střípky z jeho minulosti - když si bral Zonu, měl za sebou už dvě manželství. První žena ho charakterizovala jako krutého a druhá zemřela za podivných okolností krátce po svatbě.
Soud začal 22.6. 1897, Mary byla přítomna jako svědkyně. Edwardův obhájce ji hodně vyslýchal ohledně zjevení Zony a měl za to, že to jejímu svědectví spíše uškodí a nikdo tomu neuvěří. Velmi se ale zmýlil. Mary při odpovědích ani jednou nezaváhala a mnoho lidí z komunity jí věřilo a stálo za ní. Edward byl nakonec usvědčen z vraždy své třetí manželky a uvězněn. Lidé ho měli v plánu zlynčovat, oběsit, ale v tom jim bylo zabráněno. Byl převezen do jiné věznice, kde v březnu 1900 zemřel na neznámou nemoc. Byl pohřben na místním hřbitově, v neoznačeném hrobě.
Mary zemřela v roce 1916 a svůj neuvěřitelný příběh s duchem své zavražděné dcery nikdy nepopřela. Nikdy své tvrzení neodvolala.
Soud začal 22.6. 1897, Mary byla přítomna jako svědkyně. Edwardův obhájce ji hodně vyslýchal ohledně zjevení Zony a měl za to, že to jejímu svědectví spíše uškodí a nikdo tomu neuvěří. Velmi se ale zmýlil. Mary při odpovědích ani jednou nezaváhala a mnoho lidí z komunity jí věřilo a stálo za ní. Edward byl nakonec usvědčen z vraždy své třetí manželky a uvězněn. Lidé ho měli v plánu zlynčovat, oběsit, ale v tom jim bylo zabráněno. Byl převezen do jiné věznice, kde v březnu 1900 zemřel na neznámou nemoc. Byl pohřben na místním hřbitově, v neoznačeném hrobě.
Mary zemřela v roce 1916 a svůj neuvěřitelný příběh s duchem své zavražděné dcery nikdy nepopřela. Nikdy své tvrzení neodvolala.