Autor: Katka Dočkalová
Foto: Katka Dočkalová
Mnozí lidé si mohou myslet, že pro tento prastarý rituál již není ve 21. století místo. Opak je ale pravdou. Žijeme ve světě, ve kterém je snadný přístup k velkému množství informací - okultismus, různé rituály, magie apod. A jelikož je člověk tvor zvídavý, rád si někdy něco i vyzkouší. To může způsobit, že se do jeho života dostane něco zlého a v nejhorším případě ho zlo může i ovládnout, posednout. Samozřejmě ne vždy si za to může dotyčný sám (kletba; být ve špatný čas na špatném místě,...), ale pokud už k tomu nejhoršímu dojde, je čas bojovat pomocí tohoto rituálu. Ten se různí podle toho, v jaké kultuře žijeme a jakou víru vyznáváme. I v jiných kulturách a zemích se věří ve zlé bytosti, proti kterým je nutné se chránit. My se ale teď nevydáme do exotických míst (to možná jindy), ale zůstaneme v našem "náboženském pásmu".
Exorcismus se dělí na prvotní (křest) a velký - měl by ho vykonávat pouze řádně vyškolený kněz s povolením biskupa, pro jiného člověka by to mohlo být velice riskantní. (Zde se ale musím zamyslet - co když církev odmítne pomoci? Co má tedy člověk dělat? I tohle se totiž může stát ...).
Exorcisté mají i svou vlastní organizaci - je to Mezinárodní asociace exorcistů. Byla založena v roce 1993 nyní již zesnulým Gabrielem Amorthem. Při vymítání používají knihu Římský rituál z roku 1614. Od té doby samozřejmě prošel několika úpravami, ta poslední je z roku 1999. Mluví se i o tom, že mají svého patrona - Sv. Benedikta, který byl velkým a mocným světcem. Při ochraně lidí a domácích mazlíčků se používá medailon právě s jeho podobiznou a velkými písmeny, které jsou zároveň počátečními písmeny formule exorcismu.
Do funkce exorcisty nestačí kněze dosadit jen formálně. Je nutné, aby se v této oblasti vzdělával. Od roku 2004 pořádá Vatikánská univerzita kurzy pro exorcisty. Pokud čekáte pouze nábožensky založené přednášky, mýlíte se! Přednášejí i kriminalisté, psychologové, psychiatři; někdy spolupracují i neurologové.
KDYŽ ZLO PŘICHÁZÍ ...
Člověk se nestává posedlým okamžitě, zlá bytost si dává tzv. "načas". Pokud se dostane do vaší blízkosti, pak to jistě poznáte. Podle některých tyto nehmotné bytosti prostor neobydlují, nejsou fyzicky přítomné (třeba v domě). Prý na věci, zvířata a lidi pouze působí (to by možná vysvětlovalo, proč na videozáznamech vidíme dveře, jak se samy otevírají či zavírají, ale nevidíme původce tohoto děje). ALE při posedlosti (v krizích) v člověku přítomné jsou a se svou obětí jsou propojeny. Také mohou překonávat obrovské vzdálenosti v jediném okamžiku.
Démoni (či jiné bytosti) údajně do lidí nejčastěji vstupují skrze čakry, nejvíce těmi hlavními (hlava, záda, oblast žaludku,...). Z čaker vychází lidská aura a pokud je slabá či narušená, může být vyhledána zlou bytostí a dochází k napadení. Naopak silná aura tyto entity odpuzuje.
Projevy démonické aktivity se označují jako: (více o jednotlivých pojmech v článku "Chraň nás od zlého II.")
ROZPOZNÁNÍ
Posedlost je velmi vzácná a je těžké ji rozpoznat. Kněz tedy musí zjistit, zda-li má člověk skutečně tento problém. Jde o pozorování reakcí člověka na náboženské symboly, ale i na samotného kněze. Dotyčný musí mít i potvrzení o tom, že své potíže konzultoval s lékaři (mít s sebou výsledky vyšetření); je nutné vyloučit nemoc. Pokud se zjistí, že potíže stále přetrvávají a nemají vysvětlení, pak je možné přejít k rituálu. Většinou však lidem postačí jen požehnání či modlitba "Za Osvobození". Skutečný a náročný rituál potřebuje jen málokdo. Je samozřejmě nutné spolupracovat s lékaři, kněz případy neposuzuje sám. Někdy kněz používá i různé triky, které mu mohou dát odpovědi - např. používání obyčejné vody místo svěcené - pokud člověk reaguje, znamená to, že nejde o skutečnou posedlost, ale jen o jakousi "pseudo-posedlost" - něco, co si dotyčný pouze namlouvá.
Lidé trpící skutečnou posedlostí si svůj stav neuvědomují a nevěří tomu, že by je mohla napadnout nějaká zlá bytost. Se svými obtížemi (např. obrovské bolesti hlavy, žaludku nebo jiných částí těla; nebo jejich znecitlivění ..) chodí od jednoho lékaře k druhému a trpí, protože jim nic nepomáhá. U exorcisty většinou skončí na popud blízkých osob. K exorcistovi někdy ani přijít nechtějí, natož tak mu pohlédnout do očí.
ZNAKY POSEDLOSTI
FÁZE
Rituál exorcismu údajně prochází 6 fázemi - ty se mohou odehrávat i najednou a také se může stát, že je některá fáze vynechána, přeskočena:
Po obřadu se lidé chovají různě. Někteří si obřad nepamatují a jsou zmateni; jiní si ale pamatují úplně všechno a propuknou v pláč. Někdy se však může stát, že šťastný konec je jen novou fází předstírání a tudíž vše začíná znovu ...
Lepší je provádět rituál v jazyce, kterému dotyčný nerozumí - díky tomu nedojde k sugesci, hraní role. Navíc prý démoni nemají rádi latinu ...
Během rituálu, když se entita projeví, oběť upadne do transu a tudíž pohyby + řeč jsou dílem této entity. Panenky dotyčného zmizí, protože entita nesnese pohled na svaté věci a na kněze. Je třeba si uvědomit, že ne vždy má rituál dramatický průběh. Někdy stačí jedno, dvě sezení, jindy jde o práci na dlouhé roky.
POSEDLOST vs NEMOC
U nemoci zpravidla zabírají léky, do určité míry dochází k nějaké reakci. Posedlý však na léky nereaguje, nepomáhají mu. Entita ho prý nemusí mít pod kontrolou celých 24 hodin, ale i přes to člověk cítí, že se s ním děje něco špatného. Dochází k tzv. krizím, kdy je třeba vyhledat exorcistu. Např. v knize "Vatikánští exorcisté" se dočtete o ženě, kterou sužovala zlá entita. Tato žena žila, pokud se to tak dá nazvat, vcelku normální život, ale vždy, když cítila, že přichází ona "krize", musela vyhledat exorcistu a podstoupit rituál. Jiná žena zase kvůli zásahu entity nemohla mluvit. Vždy záleží na síle dotyčné entity a jistě se to liší i případ od případu.
DOMY
Když je entita vypuzena z obydlí, většinou se ozve hlasitá rána, která oznamuje její odchod. Ale i tady se může stát, že obyvatelé domu zažijí 1-2 dny klidu, a pak se vše opět vrátí.
Ať už těmto věcem věříte, nebo ne, je dobré mít na paměti, že se s některými věcmi nemá zahrávat. Pokud nevěříte, v pořádku, je to vaše volba - ale nezahrávejte si, nezesměšňujte to a nezlehčujte. Přejme si, abychom se do této situace nikdy nedostali.
Více k tématu v těchto článcích:
Foto: Katka Dočkalová
Mnozí lidé si mohou myslet, že pro tento prastarý rituál již není ve 21. století místo. Opak je ale pravdou. Žijeme ve světě, ve kterém je snadný přístup k velkému množství informací - okultismus, různé rituály, magie apod. A jelikož je člověk tvor zvídavý, rád si někdy něco i vyzkouší. To může způsobit, že se do jeho života dostane něco zlého a v nejhorším případě ho zlo může i ovládnout, posednout. Samozřejmě ne vždy si za to může dotyčný sám (kletba; být ve špatný čas na špatném místě,...), ale pokud už k tomu nejhoršímu dojde, je čas bojovat pomocí tohoto rituálu. Ten se různí podle toho, v jaké kultuře žijeme a jakou víru vyznáváme. I v jiných kulturách a zemích se věří ve zlé bytosti, proti kterým je nutné se chránit. My se ale teď nevydáme do exotických míst (to možná jindy), ale zůstaneme v našem "náboženském pásmu".
Exorcismus se dělí na prvotní (křest) a velký - měl by ho vykonávat pouze řádně vyškolený kněz s povolením biskupa, pro jiného člověka by to mohlo být velice riskantní. (Zde se ale musím zamyslet - co když církev odmítne pomoci? Co má tedy člověk dělat? I tohle se totiž může stát ...).
Exorcisté mají i svou vlastní organizaci - je to Mezinárodní asociace exorcistů. Byla založena v roce 1993 nyní již zesnulým Gabrielem Amorthem. Při vymítání používají knihu Římský rituál z roku 1614. Od té doby samozřejmě prošel několika úpravami, ta poslední je z roku 1999. Mluví se i o tom, že mají svého patrona - Sv. Benedikta, který byl velkým a mocným světcem. Při ochraně lidí a domácích mazlíčků se používá medailon právě s jeho podobiznou a velkými písmeny, které jsou zároveň počátečními písmeny formule exorcismu.
Do funkce exorcisty nestačí kněze dosadit jen formálně. Je nutné, aby se v této oblasti vzdělával. Od roku 2004 pořádá Vatikánská univerzita kurzy pro exorcisty. Pokud čekáte pouze nábožensky založené přednášky, mýlíte se! Přednášejí i kriminalisté, psychologové, psychiatři; někdy spolupracují i neurologové.
KDYŽ ZLO PŘICHÁZÍ ...
Člověk se nestává posedlým okamžitě, zlá bytost si dává tzv. "načas". Pokud se dostane do vaší blízkosti, pak to jistě poznáte. Podle některých tyto nehmotné bytosti prostor neobydlují, nejsou fyzicky přítomné (třeba v domě). Prý na věci, zvířata a lidi pouze působí (to by možná vysvětlovalo, proč na videozáznamech vidíme dveře, jak se samy otevírají či zavírají, ale nevidíme původce tohoto děje). ALE při posedlosti (v krizích) v člověku přítomné jsou a se svou obětí jsou propojeny. Také mohou překonávat obrovské vzdálenosti v jediném okamžiku.
Démoni (či jiné bytosti) údajně do lidí nejčastěji vstupují skrze čakry, nejvíce těmi hlavními (hlava, záda, oblast žaludku,...). Z čaker vychází lidská aura a pokud je slabá či narušená, může být vyhledána zlou bytostí a dochází k napadení. Naopak silná aura tyto entity odpuzuje.
Projevy démonické aktivity se označují jako: (více o jednotlivých pojmech v článku "Chraň nás od zlého II.")
- Infestace - zamoření
- Vexace - fyzické útoky
- Obsese - absurdní myšlenky (člověk z nich šílí), noční můry
- Posese - posedlost
ROZPOZNÁNÍ
Posedlost je velmi vzácná a je těžké ji rozpoznat. Kněz tedy musí zjistit, zda-li má člověk skutečně tento problém. Jde o pozorování reakcí člověka na náboženské symboly, ale i na samotného kněze. Dotyčný musí mít i potvrzení o tom, že své potíže konzultoval s lékaři (mít s sebou výsledky vyšetření); je nutné vyloučit nemoc. Pokud se zjistí, že potíže stále přetrvávají a nemají vysvětlení, pak je možné přejít k rituálu. Většinou však lidem postačí jen požehnání či modlitba "Za Osvobození". Skutečný a náročný rituál potřebuje jen málokdo. Je samozřejmě nutné spolupracovat s lékaři, kněz případy neposuzuje sám. Někdy kněz používá i různé triky, které mu mohou dát odpovědi - např. používání obyčejné vody místo svěcené - pokud člověk reaguje, znamená to, že nejde o skutečnou posedlost, ale jen o jakousi "pseudo-posedlost" - něco, co si dotyčný pouze namlouvá.
Lidé trpící skutečnou posedlostí si svůj stav neuvědomují a nevěří tomu, že by je mohla napadnout nějaká zlá bytost. Se svými obtížemi (např. obrovské bolesti hlavy, žaludku nebo jiných částí těla; nebo jejich znecitlivění ..) chodí od jednoho lékaře k druhému a trpí, protože jim nic nepomáhá. U exorcisty většinou skončí na popud blízkých osob. K exorcistovi někdy ani přijít nechtějí, natož tak mu pohlédnout do očí.
ZNAKY POSEDLOSTI
- Nadlidská síla
- Rozpoznávání svěcené vody (např. v jídle)
- Znalost jazyků, které se oběť nikdy neučila - xenoglosie - to je ale sporné, protože se může vyskytovat i v jiných situacích
- Zuřivý odpor k náboženským a posvátným předmětům
- Omdlévání při vstupu do kostela
- Znalost skrytých informací; hříchů - dotyčná osoba ví věci, které si nemohla zjistit; ví, co kdo udělal v minulosti; zná vše skryté v druhých lidech
- Okolo oběti dochází k paranormálním jevům a materializaci
- Zvracení různých předmětů (např. hřebíků) bez poškození vnitřních orgánů a úst - zde je pravděpodobné, že se předměty zhmotňují přímo v ústech, což by vysvětlovalo, proč nedochází k fyzickému poškození posedlého
- Změna chování - oplzlé, hrubé, vulgární; nadávání, strhávání oblečení, apod.
FÁZE
Rituál exorcismu údajně prochází 6 fázemi - ty se mohou odehrávat i najednou a také se může stát, že je některá fáze vynechána, přeskočena:
- Přítomnost: Je zřejmá pro všechny účastníky; jde o pocit zla a něčeho nelidského. Tyto pocity mohou být slabší i silnější, ale ať už jsou jakékoliv, nikdy na ně nejde zapomenout. Aby se zlá entita ukázala, musí se vyprovokovat což je někdy těžké a může jít o zdlouhavý proces. Tato fáze je matoucí; bytost se snaží schovat za posedlou osobu - mluví jejím hlasem a skoro se zdá, jako by bylo vše v pořádku.
- Předstírání: Cílem této fáze je vyvolání falešného bezpečí a pochybností; obelhat všechny přítomné a přesvědčit je, že tam bytost vlastně vůbec není. I tato fáze může trvat dlouho a exorcista nesmí ztratit koncentraci.
- Bod zlomu: Zde dochází k útoku na všechny přítomné, nejvíce je ohrožen exorcista. Jde o mentální útoky - nejkrásnější vzpomínky jsou překrouceny a změněny v něco špatného; jsou přehrávány jejich nejhorší, nejsmutnější a většinou potlačené vzpomínky a to pořád dokola. Toto všechno způsobuje velkou, emocionální bolest. Také může dojít k tomu, že bytost vyzradí hříchy účastníků (např. asistentů) a tím dochází k jejich veřejnému ponížení. V této fázi se začíná měnit hlas posedlé osoby.
- Hlas: Jde prý o mučivou zkušenost, při které dochází k napadání sluchu všech přítomných nelidskými až bodavými hlasy; může jít i o šepot či smích. Každopádně jde o rušivé efekty, které mohou způsobit ztrátu koncentrace exorcisty. Během této fáze je nejdůležitější získat od entit co nejvíce informací (jméno, počet,...). Pokud prozradí i místo na těle, kudy se do postiženého dostaly, tak se na daná místa přikládají svaté předměty a to je pro entity velmi mučivé.
- Souboj: Bitva vůle pouze mezi exorcistou a zlou bytostí.
- Vypuzení: Démonická entita prohrává a je čas se vzdát. Samozřejmě tělo neopustí dobrovolně, exorcista ji stále musí nutit, popohánět. Je nutné nepolevit v útocích na entitu a to platí pro celý rituál!
Po obřadu se lidé chovají různě. Někteří si obřad nepamatují a jsou zmateni; jiní si ale pamatují úplně všechno a propuknou v pláč. Někdy se však může stát, že šťastný konec je jen novou fází předstírání a tudíž vše začíná znovu ...
Lepší je provádět rituál v jazyce, kterému dotyčný nerozumí - díky tomu nedojde k sugesci, hraní role. Navíc prý démoni nemají rádi latinu ...
Během rituálu, když se entita projeví, oběť upadne do transu a tudíž pohyby + řeč jsou dílem této entity. Panenky dotyčného zmizí, protože entita nesnese pohled na svaté věci a na kněze. Je třeba si uvědomit, že ne vždy má rituál dramatický průběh. Někdy stačí jedno, dvě sezení, jindy jde o práci na dlouhé roky.
POSEDLOST vs NEMOC
U nemoci zpravidla zabírají léky, do určité míry dochází k nějaké reakci. Posedlý však na léky nereaguje, nepomáhají mu. Entita ho prý nemusí mít pod kontrolou celých 24 hodin, ale i přes to člověk cítí, že se s ním děje něco špatného. Dochází k tzv. krizím, kdy je třeba vyhledat exorcistu. Např. v knize "Vatikánští exorcisté" se dočtete o ženě, kterou sužovala zlá entita. Tato žena žila, pokud se to tak dá nazvat, vcelku normální život, ale vždy, když cítila, že přichází ona "krize", musela vyhledat exorcistu a podstoupit rituál. Jiná žena zase kvůli zásahu entity nemohla mluvit. Vždy záleží na síle dotyčné entity a jistě se to liší i případ od případu.
DOMY
Když je entita vypuzena z obydlí, většinou se ozve hlasitá rána, která oznamuje její odchod. Ale i tady se může stát, že obyvatelé domu zažijí 1-2 dny klidu, a pak se vše opět vrátí.
Ať už těmto věcem věříte, nebo ne, je dobré mít na paměti, že se s některými věcmi nemá zahrávat. Pokud nevěříte, v pořádku, je to vaše volba - ale nezahrávejte si, nezesměšňujte to a nezlehčujte. Přejme si, abychom se do této situace nikdy nedostali.
Více k tématu v těchto článcích:
- Duchové: "Chraň nás od zlého I."; "Chraň nás od zlého II."
- Zajímavosti: "Skutečně vraždili posedlí muži?", "Stanislav Grof - setkal se s posedlou dívkou?", "Případy posedlosti I.", "Případy posedlosti II.", "Posedlost, Anneliese Michel"